Tanya byla nejlepší žákyní na základní škole. Do školy chodila, jako by to byly prázdniny. Nikdy nepřišla pozdě a vždycky se velmi pečlivě oblékala. Na střední škole se však její výkony začaly postupně zhoršovat. Začala dostávat dvojky, pak následovaly trojky. A pozdní příchody se staly zvykem. Na střední škole se pak Tanya přestala učit úplně. Dokonce vynechávala hodiny. Dívčin vzhled nechával mnoho důvodů k zamyšlení: pomačkané oblečení, špinavé boty a jednou přišla do školy v roztrhaných punčocháčích.
To vše bohužel vedlo k posměchu a šikaně ze strany spolužáků. Táňa se chovala velmi tiše a uzavřeně, s nikým se nebavila, seděla sama. Učitelé ji neustále peskovali a třídní učitelka se k ní chovala velmi profesionálně – křičela na ni, donášela na celou třídu a vyhrožovala jí, že ji ve druhém ročníku opustí. Jednou jí dokonce řekla, že nemá v životě budoucnost a že skončí jako drhnutí záchodů. Táňa ji mlčky poslouchala a dívala se na ni odměřeně. Ze školy odcházela jako první a vždycky přicházela pozdě.
Ředitel třídy se vždycky divil, kam pořád utíká, proč se z výborné žákyně stala propadačkou, protože si ji dobře pamatoval ze základní školy. A tak se nakonec rozhodl, že ji bude sledovat. Zjistil, že bydlí ve starém baráku s matkou a mladším bratrem. Schoval se za domem a Táňu bedlivě sledoval. Vrátila se ze školy a začala nosit do domu vodu. Bylo zřejmé, jak těžké pro ni je nosit. Pak přinesla vědra se špinavou vodou, vylila ji a zase běžela domů. Pak někam vyběhla z domu.
Mykyta ji následovala. Ukázalo se, že spěchala vyzvednout bratra ze školky a cestou se zastavila v obchodě s potravinami. Zatímco nakupovala, Mykyta se rozhodl, že se kluků na dvoře zeptá na Táňu a její rodinu. Řekli mu, že dívčina matka je už delší dobu nemocná a nemůže pracovat. Táňa se stará o ni a o svého bratra a zvládá i pracovat. Pracovala na částečný úvazek jako uklízečka, ráno zametala jejich dvůr.
Po tom, co viděl a slyšel, se Nikita Táni zastal, když na ni učitelka z plných plic křičela a řekla jí: “Mohla byste se aspoň jednou obtěžovat zjistit, proč nechodí do školy včas? Jediné, na co se zmůžeš, je nadávat jí a nadávat jí před celou třídou”. Učitelka se dokonce před třídou zamotala a neodpověděla. Celý učitelský sbor samozřejmě později zjistil, o co jde. Učitelé se za svou lhostejnost a nezájem strašně styděli, a aby jí to vynahradili, rozhodli se jí pomoci.
Nakoupili pro Táninu matku všechny potřebné léky, najali pro ni zdravotní sestru a celý rok za její služby platili. Poté se Nikitini rodiče přihlásili, že jí budou pomáhat. Všichni byli šťastní: Tánina matka, která se později cítila mnohem lépe, samotná dívka, která byla za svou matku velmi šťastná a měla čas věnovat se sama sobě, i Nikita, který byl do Táni celé ty roky tajně zamilovaný a velmi se o ni bál.
