Tom a Vlad byli úžasný, harmonický pár. Vzali se hned po absolvování univerzity: on práva, ona pedagogiku. Na svatbě je všichni hosté obdivovali – oba byli vysocí, štíhlí, s pravidelnými rysy… Žili od srdce k srdci. Měli dvě děti. Takto žili téměř patnáct let. Jednoho dne Toma, aniž by věděl proč, požádal cikánku o věštbu. A přijdeš o práci,” připomněla jí cikánka, “máme semknutou rodinu! Vlad mě má moc rád! “Proč mi lžeš?” vykřikl Toma, “říkám ti, co vidím.
Chtěl jsi pravdu a dostal jsi ji. Nikdy nelžu,” odpověděla cikánka klidně. Toma po ní hodil bankovku a rychlým krokem odešel. Chvíli se procházela po parku, uklidnila se a zamířila domů. “Tohle mi bude připomínat! A já jsem dobrá, když poslouchám bláboly nějaké staré ženské,” pomyslela si, když vcházela do budovy. Vešla do bytu, kde na ni čekal manžel s večeří na stole. “Požádala jsem dnes jednu cikánku, aby mi věštila. A víte, co ta svobodná žena řekla?” řekl Toma. Čekala na otázku a pokračovala: “Říkala, že mě brzy opustíš, co ty na to? Vlad odložil vidličku. “Když už o tom mluvíme,” řekl tiše, “musím se ti k něčemu přiznat. Mám ještě jednu ženu. Miluji ji. Je panna a já ji v tomhle stavu nenechám samotnou. Opouštím tě.\
Tomovi vypadla vidlička z ruky. “A naše děti? Můžeš je nechat v takovém stavu?” “Už jsou dost velké. A nehodlám je tu nechat ani později. Budu jim i nadále pomáhat a navštěvovat je. Toma se rozvodu všemožně bránila a pak to vzdala. Vzdala to… Měsíc po rozvodu Toma dostala výpověď pro nadbytečnost. Toma si ze vzteku na cikánku nemohla najít místo. Ale co udělala špatně? Tím, že jí ukázala budoucnost? Do měsíce si Toma našel novou práci. Byla ještě lepší než ta stará. Bylo to blíž k domovu a plat byl vyšší. A tam jsem potkal Stase. Všechno je to o svatbě.
