Manžel byl ten den v práci, a tak jsem šla s dcerou nakoupit. Nakoupily jsme dost a vrátily se domů. Začala jsem vařit, zatímco se dcera dívala na televizi. O chvíli později zazvonil zvonek u dveří. Otevřeli jsme dveře a uviděli mé vzdálené příbuzné: bratrance Stase s manželkou a synem Vladem. S dcerou jsme rychle prostřely stůl vším, co jsme měly doma. Zeptala jsem se jich, co se stalo. Ukázalo se, že manželka mého bratra měla před několika dny narozeniny a oni se z nějakého důvodu rozhodli nás navštívit.
Zatímco hosté seděli u stolu s moučníky a my jsme nebyli připraveni hosty přijmout, zavolala jsem manželovi, vysvětlila mu situaci a zeptala se, co má dělat. Připomněl mi, že máme nějaké maso speciálně na kebab. Řekl, že ho tam bude mít za půl hodiny. Vyšla jsem za hosty a řekla, že ještě nejsme připraveni na příchod hostů, ale že teď maso naložíme a za dvě hodiny bude kebab hotový. Zdálo se, že na ta slova čekají. Kývali hlavami a usmívali se na sebe.
Po mých slovech odešli do předsíně, posadili se na pohovku a křesla a zapnuli televizi. Byl jsem trochu (velmi) zmatený. Požádal jsem bratra, aby mi pomohl krájet maso, ale on měl “bolavou ruku, zranil si ji” a manželka byla “unavená z cesty, měla by si trochu odpočinout”.
Všechno jsme dělaly s dcerou, vařily jsme maso, prostíraly jsme. Ale za celou dobu mě šokovalo, že nikdy nepřišli a nenabídli mi pomoc alespoň s prostíráním stolu. Když se manžel vrátil, tiše jsem mu vyprávěla, co všechno se mi stalo. Zlobil se, ale pozvali jsme hosty a sedli si ke stolu společně. Když se posadili, můj bratr a jeho žena okamžitě popadli největší kusy masa a mlčky jedli.
S manželem jsme je mlčky pozorovali. Na jeho očích bylo vidět, že se mu to nelíbí. Když jsme vstali od stolu, nabídla jsem manželově ženě, aby mi pomohla s nádobím, ale ona řekla, že má čerstvou manikúru a nemůže si ji zkazit. Při této odpovědi mi cuklo v oku. Později k nám přišel bratr a vysvětlil nám, že už je pozdě na návrat. Rozhodli se, že zůstanou u nás.
A co nás dorazilo, bylo, když můj bratr řekl, že budou spát v manželově posteli a v mé, protože ho bolí záda. V tu chvíli to manžel nevydržel a začal na ně křičet ze všech sil: “Vy jste se snad úplně zbláznili? Stojíme tady před vámi, nebo co? Vezměte si věci a okamžitě vypadněte! Byla jsem tak překvapená… Můj manžel je obecně klidný a vyrovnaný člověk. A tady se tak rozčílil! Spěchala jsem, abych ho uklidnila, a viděla jsem, jak moji příbuzní pobíhají ze strany na stranu a sbírají své už tak rozházené věci. Snažila jsem se manželovi zabránit, aby mého bratra neuhodil.
