Když Marii zemřel manžel, snažila se rozhodnout, co bude dělat dál. Musela se rozhodnout, zda bude žít sama, nebo se přestěhuje ke své dceři. Musela se rozhodnout, zda zůstane ve své oblíbené vesnici ve vlastním domě a bude dál hospodařit, ale sama, nebo prodá dům a přestěhuje se do města, které nezná, ale bude blíž své dceři.
Peníze z prodeje domu by nestačily na koupi bytu ve městě a dceru nechtěla omezovat. Maria se rozhodla požádat o radu kamarádku a ta jí vyprávěla příběh jedné ženy. Bylo to takto: Manželé žili na venkově, pěstovali zahradu, chovali dobytek a pomáhali svým dospělým dětem, jak jen mohli.
Měli tři děti. Syn a nejstarší dcera odešli do sousedního města a nejmladší dcera se provdala a vrátila se ke svému muži. Matku trápilo, že nemůže pomoci nejmladší dceři, protože vejce, brambory a maso nelze poslat v balíku do jiné země. Když ženě zemřel manžel, prodala dobytek a kuřata a peníze rozdělila mezi všechny děti. Nechala si je jen pro sebe na památku. A když na podzim vykopala brambory, nabídl jí nejstarší zeť, že prodá dům a nastěhuje se k nim, aby nebyla sama.
Považovala to za dobrý nápad, protože co by si počala sama na venkově bez manžela a udržovat dům sama bylo obtížné. Rychle dům prodala. Pak se podle plánu nastěhovala ke své nejstarší dceři. V den příjezdu však zjistila, že o peníze z prodeje bytu přišla. Když to zjistil její zeť, nedokázal ani skrýt svůj vztek.
Za peníze si samozřejmě chtěli koupit auto. Žena se cítila nepotřebná, sbalila se a odešla za synem, který bydlel nedaleko. A tam už o zmizení peněz všichni věděli.
Její snacha to řekla téměř od prahu: “Nežádali jsme tě, aby ses zbavila domu, a nezvali jsme tě k nám na návštěvu”. A tak musela jít do domu své sestřenice.
Tam zavolali mladší dceru a řekli jí o situaci. Dcera to bez váhání řekla své matce: “Půjč si nějaké peníze a kup si letenku. Pošleme ti ji z našeho platu. Přijeď, rádi tě uvidíme”. “Dobře, přijedu,” odpověděla žena. “Ale peníze mám na vkladní knížce.
Moje nejstarší dcera a syn šek nepředali.” “Aha,” odpověděla. “Ty taky, Marie, ještě neprodávej byt. Jdi a žij. Řekni, že nemáš peníze. Buď jsi o ně přišla, nebo tě podvedli podvodníci. A pak se ukáže, jestli zůstaneš s dcerou, nebo se vrátíš do vlastního domu.
