Zina ovdověla ve věku 40 let. Její manžel náhle zemřel a nikdo nečekal, že by se dospělému a silnému muži mohlo jen tak zastavit srdce. Zina zůstala sama, bez podpory a se třemi dětmi. Měla dva starší syny a čerstvě narozenou dceru Nasťu. Po několika letech se synové postavili na vlastní nohy, odstěhovali se z matčina domu a začali budovat vlastní domovy a rodiny. Nasťa mezitím dospěla a kluci ji začali pronásledovat. Líbil se jí však jen Jura. Zina byla kategoricky proti Nasťině volbě, protože Jura se jí nezdál jako nejlepší volba. Koneckonců žili na vesnici, kde o sobě všichni všechno vědí.
Yura byl sirotek, neměl dům, auto, nic. Ale Nasťa si stála za svým, a tak si nakonec Juraje vzala. Zanedlouho si Zina svého zetě rozmyslela, protože během léta Yura kompletně zrenovoval Zinin starý dům, postavil novou lázeň a vyměnil plot. Yura byl velmi šikovný člověk, vždycky pomáhal kolem domu. Také se o Nasťu velmi dobře staral, dával jí drobné dárky a snažil se jí udělat radost. Zina teď byla ohledně své dcery klidná, s takovým mužem by se neztratila. Jednoho dne dostala Nasťa nabídku pracovat v zahraničí jako zdravotní sestra, prý za to dobře platí.
Odjela na šest měsíců, ale ani po roce se Nastia nehodlala vrátit. Posílala peníze, ale do vesnice se vrátit nechtěla. Na Silvestra Zina svolala všechny své syny a chtěla, aby Nastia přijela, ale ta to odmítla. A pak nejstarší syn začal mluvit o dědictví, konkrétně o matčině domě. Zině málem vylezly oči z důlků, protože se cítila skvěle a její syn už se chystal ji pohřbít. Navíc se v poslední době oba synové o její zdraví vůbec nezajímali a matce nepomáhali. Zina okamžitě řekla, že každý syn už má svůj vlastní dům. Proto odkázala celý svůj dům zeti Jurovi, který jí byl vždy oporou a podporoval ji. Synové se okamžitě zvedli od stolu a zamířili k východu. Zina je ani nezastavila. Yura se stal jako její vlastní syn, dokonce jí byl bližší než její děti.
