Stále se nemohu uklidnit. Před týdnem jsem musela syna vyhodit z bytu. Vlastně nelituji toho, co jsem udělala. Sám si o to řekl. Spolu se svou ženou. Přišel jsem domů z práce a našel tam nezvané hosty. Vždycky jsem byl rád, když mě syn navštívil.
Ale před půl rokem se stalo něco, co jsem rozhodně nečekal. Přišel jsem domů z práce a uviděl svého syna. Seděli u stolu společně s Olou (to je moje švagrová). Ona krájela párky na sendviče a můj syn si u stolu četl noviny. Když mě uviděl, začal se usmívat:
– Ahoj, mami! Rozhodli jsme se, že tě navštívíme,“ řekl syn.
To je skvělé! Mám radost, když mě navštíví. Hned jsem si neuvědomila, že Xavier se vtírá, protože se chce nastěhovat do mého bytu. Rozhodla jsem se souhlasit. Jsem přece matka!
Ukázalo se, že je z bytu vystěhovali z důvodu, že neplatili nájem. No, to se dalo čekat. Už dávno jsem jim řekla: Když si nemůžete dovolit takový byt, pronajměte si něco levnějšího. Ale ne, oni chtějí bydlet v centru, takže byt má dobrou rekonstrukci.
– Proč jste mi neřekli, že přijedete, začala jsem se divit.
– Mami, nezůstaneme tu dlouho. Už si hledám bydlení, do týdne se odstěhujeme,“ slíbil jí syn.
To je v pořádku, týden uteče rychle, není to rok. Souhlasila jsem. Jsem přece matka, musím synovi pomáhat. Kdybych jen tehdy věděla, jak moc budu tohoto rozhodnutí litovat.
…. Moje švagrová byla mnohem horší, než jsem si myslela. Takovou drzost jsem od ní nečekala.
Týden uběhl velmi rychle. Xavier ani Ola se však nikam nechystali. Situace se začala zásadně měnit. Mladá rodina se cítila jako doma. Rychle jsem si uvědomil, že syn přestal hledat nájemní byt. Dobře, přivřel jsem nad tím oči. Jedna věc mě ale začala nepříjemně překvapovat – chování mé švagrové.
Ola nechtěla pomáhat v domácnosti. Když už bydlíte zadarmo, pomozte aspoň s domácími pracemi, třeba s přípravou oběda nebo večeře, s úklidem bytu. Aspoň po sobě ukliď! Myslím, že to po tobě chce příliš mnoho.
Ola nepracuje. Když není Xavier doma, neví, co se sebou. Nejdřív jde ke kamarádce a pak sedí a kouká na televizi. Tenhle přístup mě strašně štve.
Uběhne měsíc, pak další… Jednou jsem Ole řekla, že by si mohla hledat práci. Měla by víc peněz a nenudila by se. Když to slyšela, okamžitě se rozčílila a řekla, že oni vědí, jak se žije líp!
Zdá se, že je podporuje, protože nemusí platit za služby a nájem, za jídlo – prostě si užívají života! Co mám jako dělat? Nemůžu ani nic říct, protože okamžitě vypukne hádka.
Přišel okamžik, kdy jsem si uvědomila, že už toho mám dost! Došlo to tak daleko, že jsem úplně zapomněl, jak si užívat života. Vracela jsem se domů z práce a věděla jsem, že si dám večeři a budu odpočívat. S příchodem naší malé rodiny se všechno změnilo. před týdnem jsem ležel a zjistil, že nemůžu usnout ani náhodou.
Ve vedlejším pokoji byla nahlas puštěná televize a můj syn se snachou sledovali nějaký pořad a smáli se. Bavili se tak a já musela ráno vstávat do práce.
Nechtěla jsem být zticha. Šla jsem k nim a řekla:
– Jak dlouho to ještě bude trvat?
Xavier a Ola se na mě překvapeně podívali.
– Jak dlouho se takhle budeš chovat? To nikoho nenapadlo, že se potřebuju vyspat? – Rozhodl jsem se jim to vysvětlit.
Pak začala mluvit Ola:
– Maria, prosím tě, nezačínej skandál! Dodíváme se na program a vypneme televizi.
Můj syn se také rozhodl zapojit do rozhovoru:
– Mami, nepřeháněj! Proč se začínáš hádat?
Pak jsem vybuchla. Začala jsem na ně křičet, aby okamžitě vypnuli televizi. Tím by to asi skončilo, kdyby švagrová nezačala koulet očima. Sbalte si věci a vypadněte!
– Slyším vás: sbalte si věci, máte čas do zítřka!“ řekla jsem jim.
Když jsem se otočila k odchodu do svého pokoje, slyšela jsem, jak se švagrová začala chichotat. Bylo to natolik drzé, že jsem se rozhodla nečekat do zítřka. Našla jsem tři tašky a začala do nich balit věci svého syna a jeho ženy.
Snažili se mě zastavit, ale nešlo to. Řekl jsem jim, že jestli se neodstěhují, okamžitě zavolám policii. Sbalil jsem jejich věci a vyhodil je za dveře. Xavier a Ola se snažili něco říct, omluvit se, ale už bylo pozdě.
Nehodlala jsem je nechat, aby se ke mně takhle chovali.
Ten večer jsem vyhodila syna a snachu z bytu a vzala si klíče od vlastního bytu. Netuším, kam šli, ale myslím, že si snadno našli místo, kde stráví noc. Mají spoustu kamarádů, a kromě toho má Ola rodiče, kteří by je možná nechali nastěhovat se k nim.
Svého rozhodnutí nelituji a myslím, že jsem udělala dobře.
