Příběh se datuje do mládí mé babičky. Žila na vesnici. V té době se vdala a vychovávala malého syna. Vesnice byla malá. Babiččiny sousedky byly dvě sestry. Jedna byla o dva roky starší než druhá. Nejstarší se jmenovala Anna a nejmladší se jmenovala Uljana. Obě děvčata byla hodná, kluci běhali tu za jednou, tu za druhou. Ale bylo tak zajímavé, že se sestry zamilovaly do stejného kluka.
A ženichovi se líbila starší Anna. Začal se o ni starat, tančit, doprovázet ji od nich domů. Noci trávili spolu, dívali se na hvězdy. Celkově se měli rádi. Čas trochu pokročil a mladý pár začal mluvit o svatbě. A rodiče nebyli vůbec proti svatbě, takže ji postupně začali připravovat. Obřad byl naplánován na podzim – na konec října. Ulja v tu chvíli nemohl svatbu přijmout. Petra – tak se jmenoval ženich její sestry Anny – opravdu milovala. Opravdu si nepřála, aby se jejich svatba konala.
Svatební den se blížil. Uljana sebrala duchapřítomnost, přistoupila k Petrovi a všechno mu řekla. Řekla mu, jak ho miluje, přesvědčila ho, aby si nebral její sestru. Slíbila, že si bude po celý život dělat, co bude chtít, a že ho bude milovat do posledního dne. Chlapec Uljanu vyslechl a řekl jí, že Annu miluje, a Uljana ji požádala, aby se uklidnila.
Například dívka je mladá, najdeš si jiného hodného ženicha, kterého budeš nosit v náručí. Petr slíbil, že tento rozhovor zůstane mezi nimi. Uljaně to nijak neulehčilo, v noci plakala. A pak přišel svatební den. Nevěsta byla krásná, vedle ženicha je Petr elegantní, švihák, všichni kolem jsou šťastní. Svatba byla honosná.
Bylo tam mnoho lidí, všichni chodili a pili na zdraví mladých. Přicházeli i lidé z okolních vesnic. Jen Ulja seděl a hořce plakal. Petr viděl její stav a pochopil, proč je taková. Všichni hosté si mysleli, že se tak trápí, že teď bude její starší sestra žít odděleně od ní. Svatba skončila a všichni se rozešli domů. Novomanželé odešli do svého domu! Prožili svou první svatební noc. A Ulja v tu chvíli začal novomanžele zahlédnout v okně. Viděl jsem Petra, jak líbá Annu a objímá ji.
Rozzlobil jsem se a začal si tiše šeptat: „Proklínám vás, novomanželé. Ať se stane, že spolu dlouho nebudete žít, ať váš manžel zemře, ať v této rodině není štěstí. Ať se vám narodí nemocné děti a ať se vašim rodičům nedostane štěstí od vnoučat !”: “Řekla taková hrozná slova a utekla. Uplynulo asi 45 let.
Moje babička se v mládí s manželem a už dvěma dětmi přestěhovala do města. Občas ale navštěvuje vesnický hřbitov, kde jsou pochováni její příbuzní. Stará se o jejich hroby a jen vzpomíná. A tak se nyní rozhodla, že se na tento hřbitov vypraví. Uviděla tam osamělou babičku, jak sedí u hrobu. A babička tu starou Uljanu poznala.
Mluvili s ní. Uljana se setkala se svou babičkou. Začaly si povídat o babiččině životě a o životě mé sestry Uljany: – Můj život se změnil v horor, řekla Uljana. – Vzala jsem na sebe strašný hřích. Na svatbě jsem sestře popřála, aby svou novou rodinu proklela, a všechno se obrátilo proti mně. Anně se v životě daří. Ale potkala jsem dobrého chlapa. Náš život se okamžitě zvrtl. Měli jsme tři děti. Nejstarší syn se utopil, prostřední zemřel na nemoc v pěti letech a o nejmladšího jsem se starala, jak nejlépe jsem uměla. Manžela srazil v práci kombajn a zemřel. A já jsem musela vychovávat jednoho mladšího. Bez manžela je to těžké, ale zvládla jsem to. A víte co?
Vyrostl z něj hlupák. Má kriminální minulost. Sedím si na krku. Hodně toho pokazí. Říká si o peníze na pití. ”Ano, Pán tě potrestal za tvoje slova,” řekla babička. – Time, pokřtíme našeho syna. Tohle už není stejná doba jako před dvaceti lety. On a tvůj otec chodí o Velikonocích do kostela. ‘Dáš nám pokoj? – Zeptal se její manžel. Ale on byl neoblomný.
– Otec, když bude chtít, a já do kostela nepůjdu. To není moje víra. Kdo, řekněme, viděl Boha? A já jsem ho neviděl. Ale všichni říkají… Copak o nás dvou moc neslyšíte? Věřím jen tomu, co vidím a slyším na vlastní oči. A nic jiného… Sám jsem se potrestal. Když jsem proklínal mladé, podíval jsem se na ně v posteli a všiml jsem si, že v pokoji je velké zrcadlo. A v něm jsem viděl svůj odraz. A víte, co jsem si mezitím zašeptal?
A to, že by ji měl Annin syn zabít. Ukázalo se, že zrcadlová kletba se odrážela zpět na mě. Takže jsem se dlouho nezdržel. Můj syn mě brzy přivede ze světa! Po těchto slovech Uljana v slzách opustila hřbitov. Tak se ukázalo, že nikomu nepřeji nic zlého, pak se ti to všechno vrátí jako bumerang!
