Jsme s manželem stejně staří, oběma je nám dvacet. Po svatbě jsme se rozhodli přestěhovat k jeho mamince, zatímco budeme šetřit na vlastní byt. A moje tchyně je tak skvělá, že ji obdivuju. Naprosto mi rozumí, drží krok s dobou a módou, nikdy nekáže ani nepoučuje. Je na ní jen jeden neobvyklý povahový rys, ale zamilovala jsem si ji. Tchyně mi vždycky říká pravdu do očí. Ať je jakkoli nešťastná, nikdy nic neskrývá.
Později jsem si uvědomila, že to je její nejlepší vlastnost, protože přesně vím, co si myslí, a nečekám žádné úskoky. Navíc má nakonec vždycky pravdu. Manžel mi tedy zavolal, že přijde pozdě do práce, a rozhodl se, že si s klukama zajdou do baru trochu odpočinout. Jako mladá manželka jsem ho naprosto chápala, takže jsem nedělala povyk. Ale o půlnoci přišel domů jen můj muž a zůstal tam čtyři hodiny. Tchyně potkala syna s mokrým ručníkem v ruce. Jakmile muž překročil práh domu, tchyně ho začala bít: -Ty darebáku, tvoje žena na tebe čeká doma, na dvoře je noc a ty jsi tam s muži.
Stál jsem tam a smál se té situaci. Pak se tchyně otočila ke mně a řekla: „Proč se směješ? Tvůj muž přišel v noci domů, vezmi si pánev a pomoz mi“. Po této scéně jsme se všichni zasmáli a poslali mého muže do postele. A tchyně mi řekla, že když ona sama byla snacha a její manžel začal pít, byla tchyně na straně svého syna. Nechala ho dělat, co chtěl. Tak se její manžel opil. Nechce, aby její syn takhle dopadl, a tak i za použití takových hravých metod musí situaci kontrolovat.
