“Jedna stará žena si odběhla pro rohlík do pekárny. Prodavač ji pozval na rande.”

“Stál jsem za ní ve frontě. Otevřel jsem jí dveře dřív, protože by to sama nezvládla. A pak počítala drobné. Nějaké tam měla, ale nebylo to nejlevnější pečivo. Když přišla řada na placení, řekla si o jednu housku za necelý zlotý. Vysypala drobné mince na pult a prodavačka je pečlivě přepočítala. Něco málo jí chybělo, a tak stařence nedovolila rohlík vzít. Vyprovodila ji z pekárny.”

Je mi líto starých lidí

Starých lidí mi bylo vždycky líto. A stáří je těžké. Člověk tehdy často zůstává sám a nemůže se doslova na nikoho spolehnout. Je to smutné.

Dívám se teď na svou babičku, která byla vždycky plná života a byla všude, ale v poslední době jako by pohasla. Už se jí nechce nic dělat, ani na to nemá sílu. A také už jí neslouží zdraví.

Eh, co je po takovém životě. Samozřejmě si přeji, aby její dobrodružství na tomto světě trvalo co nejdéle, ale kéž by v něm bylo víc radosti. Snažím se nějak přibarvit její každodenní život, ale mám pocit, že se mi to nedaří.

Potkal jsem starou dámu

Když jsem si včera šel do pekárny koupit čerstvý chléb k snídani, potkal jsem starou paní. Neměla sílu otevřít dveře obchodu, tak jsem to udělal za ni. Stála přede mnou v poměrně dlouhé frontě a počítala drobné mince.

Když na ni přišla řada, požádala o rohlík, který stál necelý zlotý, a pak mince položila na pult. Ukázalo se, že je jich trochu nedostatek.

Čekal jsem, že z toho prodavač nebude dělat problém. Vždyť tolikrát si nechávají tyto haléře ze štamprlí v různých obchodech. Ona to určitě udělala také.

Bohužel si stará paní vyslechla od prodavače hořká slova a byla z pekárny vykázána.

Šla jsem za ní

Šla jsem za ní. Jídlo jsem bohužel neměla, protože jsem se nedostala na řadu, ale vzala jsem ji do vedlejší pekárny a udělala jí zásobu chleba. A později ještě v obchodě se zeleninou a v obchodě s masem. Všechno jsme jí odnesli domů, paní si část věcí zamrazila pro sebe.

Teď už aspoň vím, kde bydlí, a budu jí každé dva dny dávat balíček čerstvých potravin. Žiju sama, nemám moc peněz na utrácení a je hezké, že můžu někomu pomoct.

Ale do té pekárny se už nevrátím. Kdybych byla na místě té prodavačky, dala bych těch pár drobných z vlastní kapsy. A na tu starou paní byla opravdu hrubá. Škoda.

Related Posts