Sergej od mládí pracoval pro stejnou společnost. Roky obětavé práce se vyplatily: Sergej byl povýšen na vedoucího společnosti. Toto povýšení však nijak neovlivnilo jeho vztahy s kolegy. Sergej zůstal stejným dobrákem jako předtím. Při příležitosti svého povýšení dokonce pozval své kolegy do restaurace na oslavu. Během jídla si Serhij a dva jeho přátelé šli ven zakouřit. Přistoupil k němu asi šesti- až sedmiletý chlapec: “Strýčku, promiňte, nemáte něco k jídlu?” zeptal se třesoucím se a vyděšeným hlasem a zřejmě očekával nereagující reakci. Serhij byl zmatený. Kluci, kteří s ním vyšli ven, mu poradili, aby přestal plakat, ale Sergejovi se do očí draly slzy.
Vzal chlapce za ruku a vedl ho do podniku. Serhij posadil chlapce vedle sebe a objednal mu jídlo: dva horké čokoládové koláče, hranolky a kuře na špízu. Číšnice se okamžitě probrala jako lev, protože neukázněné neobsluhují. Sergej jí slíbil, že jí nechá dobrý čaj, a tak si šla pro objednávku.
Sergej byl překvapen, když chlapec vytáhl z kapsy sáček a začal do něj přendávat jídlo. “Klidně jez, já ti ještě něco koupím,” řekl Sergej. Máma se Sašou spí zimou. Požádal jsem o jídlo pro ně. Sergej se cítil trapně z toho, co slyšel. Vyprovodil kamarády a šel s Andrijkem (tak se ten kluk jmenoval) do supermarketu. Sbalili tři velké tašky a Serhij pomohl chlapci odnést celý nákup domů. Došli ke starému, zchátralému paneláku. Dveře jim otevřela milá, ale bolestně rozespalá dívka ve věku asi 25-30 let.
“Andrijku, zase jsi něco provedl?” zeptala se naštvaně. “Co od nás chceš?” “Přinesl jsem ti nějaké potraviny,” odpověděl Serhij. Zatímco jsme s Andrijem táhli nákup do kuchyně, dívka stála nehnutě u dveří. Najednou začala plakat: “Vrátím ti to, vrátím ti to, hned jak vydělám peníze.” “Mami, zůstaň doma se Sašou. Mám dohodu s jedním mužem. Budu mu mýt auta. Všechno přivezu zpátky sama.
Serhij se tázavě podíval na chlapcovu matku. Musela mu to říct. Matka dvou dětí se jmenovala Alisa. Žila spokojeným rodinným životem, dokud její manžel nepřivedl do domu novou dívku a neobvinil Alisu a její děti z nevěry. Podle dokumentů patřil dům pouze jejímu manželovi. Alisa se s dětmi přestěhovala do pronajatého pokoje. Pak jako na zavolanou onemocněla Saša, Andrijova mladší sestra, a Alisa musela utratit všechny své úspory za léky a nemocniční léčbu. Po svém vyprávění se Alisa znovu rozplakala a řekla, že vše do posledního haléře vrátí. Serhij nevěděl, jak ji uklidnit. Jediné, co ho napadlo, bylo plačící dívku obejmout.
Alise to překvapilo, ale usnula, protože cítila, že ji podporuje. Od toho dne je Serhij začal často navštěvovat. Další den jim přinesl jídlo, léky pro Sašu, hračky a nové oblečení pro děti. Po několika měsících si Sergej uvědomil, že ho to k rozpadajícímu se přístřešku táhne víc než do teplého, útulného bytu. Pak sebral sílu a požádal Alisu o ruku. Ona přijala a děti byly až příliš šťastné.
